Univerzita výjimečných - Zkouška - Zrada - recenze

Autorka Joelle Charbonneau nás uvádí do světa Severní Ameriky (podobně jako v Hunger Games), která se obnovuje (podobně jako v Hunger Games) ze svých trosek. Historie světa je jednoduchá – atomové, chemické, biologické války rozpoutaly peklo a zbytek dorazily přírodní živly a ti co přežili tuhle spoušť, nastartovali novou společnost a kultivaci zemi znovuzkolonizováním (kolonie = distrikt) půdy. A podobně jako… no dobře, už toho nechám. Hlavní hrdinou děje je Cia, chytrá dívka, která netouží po ničem jiném, než se dostat na univerzitu. Říkáte si, že se jedná o vznešený cíl a o děj, který nebude moc zajímavý – poslání přihlášky, přijímací zkoušky, čekání na dopis, stěhování na kolej, první párty na chodbě… ale tady je to trošku jiné, v tomto pokrouceném a vyhaslém světě, je všechno trošku jiné. Zde si univerzita vybírá vás a zkoušky vás pravděpodobně zabijí nějakých obzvláště nepříjemným způsobem. Ano. Tady jde o život.

A to je děj celého prvního dílu, který vyvrcholí v podstatě do přímé kopie Hunger Games, kdy se jednotliví zájemci o studium začnou masakrovat všemožnými způsoby… druhý díl, Zrada, je dějově je přeci jen o něco zajímavější. Zkoušky na první pohled skončily a naše hrdiny – bezcharakterní teenageři – čeká vysokoškolský život. Což znamená, že pravděpodobnost smrti je jen o něco menší než při zkoušení. Hlavním středobodem se stává řešení otázky, proč se tak vlastně děje a tady musím říct, že vysvětlení mě dokázalo s přimhouřením oka uspokojit. Samozřejmě, k tomu se musíte dočíst sami. No a jak už to tak bývá, nebyla by pořádná teenagerovská série, pokud by vše neskončilo cliffhangerem. (A mimochodem, Hunger Games jsem nikdy nečetl, jen viděl filmy… ale opět si to autorka neodpustila a opět jsou si děje velmi, ale velmi podobné.)

Jak už jsem zmínil, postavy nejsou moc zajímavé a i když se autorka snaží, cestu si k nim nenajdeme. Zvláště proto, že málokterá přežije více stránek a postav je zde opravdu spoustu. Nejvíce prostoru samozřejmě dostane hrdinka Malencia, která ostatně příběh vypráví. A vypráví ho poměrně dobře – akce střídá akci a různé pasti a zkoušky jsou tak promyšlené, že bych v jejich situaci zemřel po prvním kole. Hlavní postava je ale nadmíru inteligentní, odvážná a v podstatě je to dokonalá kladná hrdinka, což by mohlo někoho odrazit, ale na druhou stranu, všichni ostatní v tomto světě jsou šmejdi, tak se to dá pochopit. Krom toho dostaneme naservírovaný i láskyplný vztah, který se naštěstí nezvrhne v žádné milostné trojúhelníky, jako v jiné sé… síla zvyku… Děj se také často obrací do snů Cii, což má nejspíše prohloubit její psychologickou stránku osobnosti, ale až příliš časté opakování jednoho schématu nudí a méně je někdy více.

Kniha zajímavě popisuje zničený svět, který má nejblíže k hernímu Falloutu s výjimkou toho, že se zachovala lidská společnost. Jo, je tu vyprahlá půda, zničené cesty, rozbořené města… a mutanti! A dokonce i bandité! Ačkoliv s nimi si moc zábavy neužijeme… ale v tom světě jsou a to se počítá. Jen zamrzí, že se druhý díl odehrává v hlavním městě Tossu (Kapitolu), který je v rámci naších měřítek poměrně normální. 

Na děj knihy bychom se mohli zahledět filozoficky, u každé překážky nás čeká morální rozhodování – ale ve výsledku si myslím, že tahle snaha vyšla trošku na prázdno, protože je to pořád hlavně akční teenagerovské drama, které není moc originální, ale je zábavné a napínavé. Autorka píše svižně, nic nenatahuje a i ve velkém počtu postav se dá vyznat. Navíc má dost soudnosti a potenciálně nudné části v ději přeskakuje – zatímco někdy popisuje den vteřinu po vteřině, jindy se nebojí uchýlit k měsíčním rozestupům a to je fajn. Více takových autorů.

 Nepříliš originální kniha napsaná a odvyprávěná zábavným způsobem s některými horšími a některými lepšími prvky. Ale nudit se rozhodně nebudete.