Návštěva E3'11!

Nebudu zde popisovat útrapy, které jsem prožíval na konferencích „velké trojky“. No, trojky zas tak velké nejsou… no, píšu dál. Na Microsoftu mě bolel zadek, na Sony jsem dočetl dvě knížky a u Nintenda jsem napsal 500 nechápavých tweetů.

Nejvíce ze všeho mě ale uchvátila soukromá prezentace jedné utajované hry. Ale od začátku. Do L.A., do města Andělů, jsem přiletěl krátce v sobotu podvečer tamního času. Ačkoliv to nemůžu říct přesně, protože krátce po příletu mi byly hodinky okamžitě ukradeny. No co, stály jen 500 000$ (R35P3CT! oh yeah baby)

U letiště mě čekalo taxi od mých sponzorů, říkám si, nebudu to hrotit a jdu k němu. Řidič vypadal poměrně slušně a i auto nebylo špatné. Vezl mě tři hodiny v kruzích kluk ušatej. Nějak se vydělávat musí, nemám mu to za zlé. Taky bych to zkusil. Bohužel, byl o krok dopředu, a když jsem mu zlomil boxerem nos vytáhl 9mm. Nakonec mi celou cestu dal za 98% ceny! Jak říkám, fajn chlap!

Vzal mě do dost dobrého hotelu. Jediná vada na kráse byla, že při vstupu jsem zakopl o zfetovanou pokojskou. Ale na hodnocení to nijak závažně neubírá. Co ubralo na hodnocení byla ta infekce, poté co mě bodla jehlou do nohy… ale to už je jiný příběh.

Vyspal jsem se, nasnídal se a už mě čekal taxík do speciální haly. Byl jsem tam mezi prvníma… a víceméně i jedinýma. Čekala nás top-síkrit prezentačka jedné neznámé hry. A už úvodní trailer mi vyrazil dech.

Pak přišel ředitel výroby a pověděl nám něco o kostře příběhu, o dizajnu a takových podobných věcech co takovýto lidé lidem jako jsme my obvykle povídají. Škoda, že jsem ho neposlouchal. To co začalo potom bylo ale peklo. Zapnul hru a to byl takřka zázrak! Nádherná grafika, úžasné animace, kulervoucí zvuk. Byli jsme jako v ráji, on hrál a my slintali. Neskutečné! Ohromné! Větší revoluce než cokoliv jiného! Nádhera, která se nedá popsat slovy. A proto raději skončím. Pac a pusu.

Váš Super Targu