Halo 4

Vše začíná velice netradičně – uvítá nás doktorka Halseyová, žena stojící za vznikem elitních vojáků Spartan, jejich vybavení a hlavně předloha pro naši milovanou Cortanu. Úvod netrvá dlouho a jsme tam, kde jsme skončili. Chief je probuzen a ihned se chopí zbraně. Už od začátku je jasné, že staré dobré Halo je zpátky. První kroky jsou téměř identické se staršími díly, se starou ARkou zabíjíte roztomilé gruntíky, kryjící se šakaly a vždy elegantní Eliťáky. Vše podtrhuje hlas Cortany znějící v hlavě. Jako by se za těch pět let nic nezměnilo…

Paralelně s reálným časem plynul skoro stejně i čas ve hře. Chief se probouzí po čtyřech letech u planety Requiem. A zde padá kosa na kámen. Covenanti nejsou jediní nepřátelé na planetě a hlavním obsahem pro zabíjení zde tvoří rasa Prometheanů a jejich vůdce Didact. Kolem něj se točí celý děj, Master Chief chápe jeho nebezpečí a za každou cenu se ho pokouší zastavit. Zároveň zde probíhá vnitřní souboj Cortany, její existence se mění na šílenou bytost. Jedinou nadějí je již zmiňovaná doktorka Halseyová.

Dále k příběhu už nic nepovím, ačkoliv toho zas tolik není, inu, za těch sedm hodin herní doby se toho moc nedá stihnout. V podstatě celý děj zde má hlavně za úkol prohloubit oba dva hlavní protagonisty. Hlavně Cortana je zde tak skvěle zahraná a namluvená, že vám je jí líto. Opravdu. Můžou za to hlavně skvělé animace obličejů, které s klidným svědomím patří k tomu nejlepšímu, co lze na Xboxu 360 najít. A nejenom animace Cortany, ale i třeba sympatického Laskyho jsou prostě úžasné. Každý pohyb oka, každá změna výrazu, to vše je zde tak detailně zobrazeno jako by se jednalo o hraný film. Specialitkou je taky to, že herci kteří nahrávali motion capture, tak měli na sobě zároveň i kamerky pro obličejovou mimiku, takže vše zapadá krásně do sebe.

Grafika je vůbec celá vymazlená. Animace, rozlišení, vyhlazování, efekty, nasvícení, to vše se zde dočkalo obrovských kroků dopředu. Jediným zhoršením od minula jsou nejspíše jen textury. Leč musím dodat, že sice nejsou tak detailní jak v minulých dílech, tak do sebe mnohem lépe zapadají. V takovým Halo Reach nebylo neobvyklé, když byla krásná jedna textura a ta druhá vedle ní vypadala úplně otřesně.

I přes tohle texturové zhoršení vypadá hra mnohem lépe. To nasvícení dělá hodně, zvláště musím vypíchnout promítání stínů postavy na zbraň, takže vše působí mnohem živěji. O zvucích a hudbě se nemusím vůbec zmiňovat. Všechno audio je prostě perfektní, každý zvuk je úžasný a věřte tomu, i to pouhé přebíjení zbraně má v sobě sílu. Soundtrack od Neila Davidgea je bezchybný.

Singleplayer ale není hlavní tahoun hry, tím je opět multiplayer. A opět je skvělý. Možná nejlepší ze všech. Je rychlejší, je tam větší customizace, každý mód dotažen do 100%, dostatek map, vymakaný Forge a zajímavý koncept Spartan Ops. Ale od začátku.

COOP je opět pro čtyři hráče, včetně SO. Split-screen též klasický, dva pro kampaň, čytři pro MP

Rychlejší – menší výdrž hráčů, větší účinnost zbraní, okamžité respawny, drop-in multiplayer. Rychlejší v každém směru. Mě to naprosto vyhovuje, sice hráč už nemá tolik možností, ale pořád je to daleko od „kdo má rychlejší prsty“ Call of Duty a jiné.

Customizace – hráč má více možností v brnění, skiny, barvy, postoje. Zároveň i v obsahu – sám si tvoří loadouty, tedy vlastní třídy postav. Zde je hlavní novinka hry a to je vyváženost všech základních zbraní – kulomet, tedy ARko, je prostě efektivní a v blízkosti neporazitelné, v dřívějších dílech úplně na nic ve všem. Někteří namítají, že tohle vytváří propast mezi dobrými zkušenými hráči a nováčky, ale to je zde vyřešeno šalamounsky – krom svých tříd máte na mapách už některé předurčené od 343i a s těmi máte přístup k mnohem lepším vylepšením. A i když nebudete, nejsou zde žádné propastné rozdíly a jedná se spíše o detaily. Žádný martydom a podobně.

Módům zde byla vyjádřena obrovská láska – Flood (dříve infection) má originální postavy a zbraně, v griftballu můžete s míčem házet, v capture the flag vlajku držíte v jedné ruce a vdruhé máte zbraň. Změn je hodně a jde vidět, že každý mód vzali jednotlivě a tak se mu i věnovali. Novinou je obdoba Battlefield Conquestu a to Dominion (nejde o nic jiného, nže dobývání základen na mapách, a jejich využívání), jenž si už teď získal značnou oblibu.

Základních map je 10 a ještě jsou tu další 3 větší pro Forge, kde můžou vznikat nekonečné varianty. A v ceně limitky jsou další 3 balíčky map! (Celkem tedy na konci 22 map!!!)

FORGE doznal mnoho změn, pustili se do něj vývojáři z Certain Affinity a krásně ho vylepšili. Máte zde tři různá prostředí (klasické zelené, vesmírné a jeskyni) , ve kterých se mění grafické téma objektů, máte zde upravené nasvícení, aby přidané objekty vrhaly stíny a taky zde máte možnost upravovat podmínky na úsecích map. Takže můžete udělat například prostranství, kde nebude žádná gravitace, mezitím co všude okolo ano.

A Spartan Ops je epizodní vydávání kratších kooperativních misí, prvních 50 (tedy asi délka jedné kampaně) zdarma!

Kde je Firefight? Tvůrci avizovali, že chtějí MP zařadit do příběhu -tedy multiplayer je War Games, simulace bojů pro spartany a Spartan Ops je příběh sám o sobě. Pro Firefight se zde opodstatnění nenašlo.