Dohráno : Crackdown 2!
Těsně před rokem se na tomhle blogu objevil první článek, o Crackdownu 1, chtěl jsem článek
o dvojce vydat rok na to, bohužel, tu teď týden nebudu tak jsem se rozhodl
ho vydat předčasně ačkoliv bych ho mohl nechat uložit automaticky. Ale
konec tohoto nesmyslného plkání, vraťme se k tématu…
Crackdown 2 pokračuje deset let po prvním díle. Agentura se se svým plánem za ovládnutím světa dočkala odporu veřejnosti a také byl vypuštěn virus mutující lidi na zombíky Freaks. Cathalina Thorne, vůdce partyzánského odboje je jednou stranou považována za odpornou zločinku a druhou pravdomluvicí hrdinkou. Příběh hry opět není nějak důkladně prezentován a všehovšudy je tu jen intro a outro. Příběh ale dostatečně zamotají audio soubory, které naleznete po celém Pacific City a dialogy důstojníka v agentuře a v pozdější fázy i samotná Cathalina.
Co se týče herního obsahu budete zde plnit opět na sobě nezávislé druhy misí – dobývaní teritorií, konfiguraci majáků, útoky na hnízda Freaks, poté jejich kompletní eliminaci a na konci hry vás čeká ještě jedno překvápko. Všechny mise jsou prakticky nepovinné krom níčení zombíků ale nedělat je jako neskákat v Mariovi na želvy . Mezi nepovinné mise bych ale zařadil závody jak v autech tak pěšky, chytání speciálních pohyblivých orbů nebo akrobacii se speciálním létajicím oblekem agenta.
U obleku zůstaneme, můžete pomocí něj plachtit což je velice dobrá hratelnostní novinka, kterou ale dostanete až po páté hvězdě obratnosti. Obratnost si opět jako v jedničce naplňujete sbíráním orbů – a je to pořád super zábava ačkoliv se město nijak výrazně neliší. Dalšími novým prvkem je například možnost brát do rukou těžké stacionární zbraně jako kulomety nebo raketomety. Bohužel ty jsem považoval na konci hry spíše jako brzdu, ale na začátek jsou opravdu dobré. Do rukou nejen budete brát nové zbraně ale i objekty, které naleznete na ulici. Nákupní vozík, popelnice nebo autobus, to vše může perfektně posloužit k umlácení protivníků. Umlátit je ale můžete i vlastními rukami a nohami – bojový systém na blízko však doznal jen málo změn.

Například tenhle beton na kovové trubce naleznete téměř všude, nepostradatelná část domácnosti. Ale kromě tohoto můžete umlátit nepřátele například kytarou, činkou či nafukovacím balónem
Tentokrát bojujete proti lidským Cell a zombíkům Freaks, všichni jsou na všech ostrovech, tudíž nic ve stylu prvního dílu. Jedinou vyjímkou jsou dny za světla kdy Freaks zalízají do děr aby je světlo nespálilo a nezahubilo jejich prachsprosté životy. To dává do hry další prvek – zaútočit na základnu rebelů přes den a setkat se s plným odporem nebo zaútočit v noci a počítat s tím, že zombíci odvedou část pozornosti – za cenu toho, že budou napadat i Vás.
Napadat vás bude až šest druhů zombíků, od malých neškodných až po desetimetrové potvory, které klidně přežijí i několik zásahů z raketometu. Co se týče lidských protivníků tak jsou zde pouze dva druhy – dvakrát tolik co minule – obyčejný a obrnění – obrnění mají u sebe stacionární zbraně a vydrží toho skoro tolik jako samotný Agent.

Grafika hry sice není na dnešní dobu nijak úctyhodná a od jedničky dozrála pouze pár technickým změnám, ale i tak považuji hru po technické stránce za lepší průměr. Co se týče hudby, tak ta je parádní!
Čeština ve hře je přítomna v podobě titulků a dabing je zachován v originále. Co se týče kvality překladu není to špatné, hlášky jako : „miluji vůni hořícího agenta takhle po ránu“ po zásahu raketometem vás i rozesmějí a celkově vše dává smysl. |
---|
Stejně jako v jedničce zde funguje zaměřovací systém autolocků a vybírání kam soupeře trefíte. A opět je to velká zábava! Vůbec, celá hra mě přes těch deset hodin příběhu neuvěřitelně bavila a v kooperaci (až čtyři hráči) ještě víc. Navíc hru jsem zdaleka nevytěžil ani na padesát procent a určitě se herní délka několikrát prodlouží. K tomu může posloužit i poměrně obtížní soutěživý multiplayer pro 16 háčů, škoda, jen, že u mě nebo celkově hra blbla tak, že jsem se připojil do každé páté hry a navíc počet hráčů nikdy nepřekonal jednu cifru. Kvůli tomuhle multiplayeru hru ale určitě nikdo nekupoval, jen upozorním, že v MP má hra jiný zaměřovací systém – autolock funguje ale místo vybírání kam postavu střelíte hýbete ukazovatelem kolem postavy a tam střílite, což díky fyzice kulek znamená poměrně složitý problém, protože vytipovat kdy k němu kulka doletí a podle toho zamířit je obtížné, ale co se týče ovladatelnosti tak je bezproblémová jako u zbytku hry.

Staronové město sice potemnělo ale na místech kde předtím byly lesy si lidé vybudovali útočiště a tam se to zelenou jenom víří.
Hru rozhodně doporučuji, ale pokuď jste neměli rádi jedničku, tohle vás nenapraví, pokuď ano, tak zde máte jednu z nejzábavnějších sand-box her!

Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!