Destiny: Osud opět zklamal - recenze
Když jsem tu před třemi dny rozepisoval své stručné dojmy z této stále jsem držel v srdci naději, že hra překvapí, že hra zaboduje a budu se svou koupí spokojený. Bohužel, včerejšího dne jsem hru dohrál a takové zklamání, které ta hra vyzářila, nebylo ani u letošních Watch Dogs.
Destiny je klasická střílečka typu Borderlands, kde postava sbírá nové vybavení, leveluje a plní různé questy. K tomu byl slíben pořádný příběh a kvalitní PVP. Bohužel, všechno tohle naráží na překážky, které by u tak zkušeného týmu jako Bungie je, neměly být. Ale začneme od začátku: nové vybavení je pouze slabá náplast – hráč ho dostává málo a je směšně nerozmanité. Základních zbraní jsou tu asi čtyři druhy, pak tři nebo čtyři druhy zbraní vedlejších a snad dvě speciální. A jednotlivé zbraně už se liší jenom tabulkami a vzhledem. Je to zoufalé pohoršení od situace v Halo, kde bylo plno druhů zbraní a každá střílela jinak a hodila se na něco jiného – zde pouze budete sledovat Damage číslo. Je to důsledkem inventáře, kdy nemůžete používat zbraně od nepřátel a tak je jejich variabilita na úrovni lidských zbraní z Halo – vlastně mě tak napadá, že skladba zbraní z Destiny je totožná jako ta lidská z Halo – samopal, BRko, DRMko, magnumko, brokovnice, sniper, raketomet…
Levelování je taky případ sám pro sebe: to levelování prostě nic nepřináší. Postava má pár schopností, které se stihnou odemknout během prvních tří hodin a pak už dostáváte jen pseudoskilly typu toho, že vaše postava bude rychlejší, ale zas méně vydrží. Hra obsahuje tři typy postav – ale nějakou vyšší rozmanitost nečekejte. Za všechny se hraje stejně, jenom jeden má jetpack, druhý létá kouzly a třetí skáče jakousi teleportací. Vypadá to jinak, ale v podstatě jsou všechny ty skilly svou vlastní obdobou.
A nyní k tomu, co mě zklamalo nejvíce, jelikož to, co píšu nahoře je sice špatné, ale relativně to nepřekáží pohodové hratelnosti, ale situace s obsahem hry je prostě katastrofická. Tahle hra, která stála stovky milionů dolarů, dělaly na ní stovky lidí během čtyř let, toho obsahuje tolik, že za 10–15 hodin budete hotoví a už jen budete opakovat a opakovat a střílet se v PVPečku. Opravdu, ta hra toho nenabízí mnoho a mohu říct, že takové Halo 4, které stálo méně a dělalo na něm méně lidí a navíc to byla první hra od nového studia, toho prostě nabízí více a ještě v lepší kvalitě. Například příběh v Destiny prostě neexistuje! Opět se tu budu opakovat s Halo, Bungie vytvořilo jedno z nejlepších herních scifi univerz, naplnilo ho skvělými postavami a do dnes z něho MS těží. Destiny? Vedlejší postavy tu jsou čtyři, nemají snad ani jména a jejich přínos pro hru je nulový. Animačky se v průběhu hry smrsknou na loadingové promluvy.
To jako fakt Bungie? Uvedu situaci, uprostřed hry se dostanete k jakési královně, tuhle královnu hlídají vaši nepřátelé – člověk by čekal, že to bude hrát nějakou roli, že třeba je tajně vede proti vám… ne, nebojte se! Vaše mozkové buňky se už nenadřou, o téhle královně už neuslyšíte a zbytek hry jedete stejně už bez animací. A že jste se zapotili? Uffff.....
Něco jako lore nebo univerzum je tu sice pěkně prezentované, ale opět, neexistuje! Není tu nic, co by vás se světem Destiny nějak sblížilo. Teda prý jsou jakési kartičky na Bungie.net, ale upřímně, kdo si chce o herním světě číst na webu? Abych vám přiblížil jak to vypadá ve hře, tak nějak takhle: někam jdete, jsou to trosky města (nevíte jaké, co to je za budovy) a tam střílíte bosse. Ten boss má jméno a nějaké speciální schopnosti, ale opět se o něm nic nedozvíte. Většinou jen víte to, že ho musíte zabít.
Finále hry je mezitím velmi nudné a naprosto kýčovité, kdy už jen kroutíte hlavou a říkáte si, co se děje. Proč zničehonic hra přepnula na režim „patriotický film“… jasně, můžete mi říct, že Destiny je MP střílečka, kde na příběhu nezáleží, ale sakra, tady krom toho příběhu už nic není!
Ale zpět k nějaké racionální kritice. Upřímně ani nechápu, pro koho je ta hra určena – singleplayer hráč tu nenajde ani příběh, ani dobrou hratelnost pro jednoho, navíc ho bude štvát online propojení. Pro kooperativního hráče může být omezující počet hráčů v týmu na tři a pak třeba i to, že nemůžete hrát ve splitscreenu. Nemluvě o tom, že kooperace se liší jenom tím, že se můžete vzájemně oživovat. Chybí obchodování, chybí nějaké speciální interakce. Navíc chybí i matckmaking u příběhových misí (nepříběhové jsou tu asi 4) takže si prostě nezahrajete, pokud nejsou přátelé online. A poslední sorta hráčů – milovníci PVP multiplayeru – si zase hru neužijí, protože budou muset hrát příběhové mise, aby se vůbec k MP mohli připojit. Ideálním hráčem téhle hry je jakýsi mix těchhle všech, ale všechny ty problémy prostě přetrvají.
U MP hráčů zůstanu ale ne na dlouho, není ani co psát. Ten MP je prostě obyčejná a nevyvážená šeď s málo režimy, s nulovou customizací hry a s malým počtem hráčů na relativně velkých mapách. Jasně, v MP můžete předvést svoji postavu ostatním hráčům… ale když se ty postavy moc neliší, tak to nedává moc smysl. Na nějaké klanové zápasení už zapomeňte předem, protože custom hru si prostě nezahrajete. Takže mě jen napadá otázka: proč hrát Destiny, když můžeme hrát TitanFall nebo Halo? Kdy obě dvě hry toho prostě nabízí mnohem více a ještě se lépe hrají!
Ještě jsem chtěl něco zkritizovat, ale nějak mi to teď vypadlo z hlavy. Omlouvám se. Ale ty myšlenky o téhle hře se mi v hlavě tolik bouří… ale tak začnu něčím hezkým. Ta hra se hraje dobře, je tu skvělé ovládání a střílení je příjemné, je zábavné a návykové. Sbírání nových věcí je sice bezesmyslu, ale taky to baví. Pak je tu úžasné zpracování, kde všechno do sebe zapadá – krásná grafika s pěkným prostředím (které však hru vůbec neovlivňuje a všechny čtyři! hratelné planety se od sebe liší snad jen barevnou paletou štěrku a skyboxem) a hudba je boží, jo, Marty O'donnel se opět předvedl, ačkoliv na původní trilogii Halo hudba nedosahuje, ale tím neříkám, že je špatná, jen Martyho laťka stojí už hodně vysoko (snad nejvíce ve videoherním průmyslu).
Krásné je také uživatelské prostředí. Tak super inventář jen tak na konzoli neuvidíte.
Jo, už jsem si vzpomněl!
Město! Základní lokací hry je město, kde jsou obchodníci a ostatní hráči. Takže to udělám jak v prvních odstavcích tohoto článku a začnu popořadě. Základní lokací je sice město, ale úkoly si vybíráte z „orbitu“ planety, takže to znamená, že pokud chcete jít na misi, musíte se přeloadovat z města na orbit, vybrat úkol a pak zase loadujete planetu. Není tu žádné plynulé navazování a já prostě nechápu, proč nemůžete z města skákat rovnou na mise…
Dalším bodem jsou obchodníci – jsou k ničemu, prodávat u nich nemůžete (dělá se to v inventáři „magicky“) a moc toho nenabízí. Navíc třetina z nich se zpřístupní až po dosažení maximálního levelu. Navíc jsou obchodníci ve městě tak „daleko“ od sebe, že vás to ani nebaví přebíhat a celé to město je zbytečně velké… přičemž je prakticky malinké a v jiných MMO by to byla možná tak startovní lokace.
A tím nesmyslnost města nekončí. Nic jiného tam není, s jinými hráči můžete maximálně tancovat nebo na ně ukazovat. Žádný ingame psaný chat, žádné hledání party nebo obchodování. Výhodou je, že vás hra spojuje (nebo se maximálně snaží) s Čechy, takže při každé mé návštěvě města vidím plno značek CZ/CZE za jmény, takže komunikace skrz Xbox funkce může být bezproblémová.
Asi jste si všimli, že kladně jsem hodnotil Destiny asi v jednom odstavci celého textu… ale nepochopte mě zle, ta hra se hraje dobře, ale je tady tolik špatného! V současnosti se jedná o jakýsi kvalitní základ, na který je nabalen neskutečný balast. A přitom by stačilo málo: více skillů, více postav, více druhů zbraní, více úkolů (i ta absence příběhu by se dala omluvit!), více možností pro singleplayer hráče (matchmaking pro příběh)… možná se to vyplní za rok za dva v Destiny: Ultimate Reapers of Souls edition…
A mé doporučení pro současnost? Počkejte až hra bude stát šest stovek a pokud vás baví FPSka, kupte si to, jinak s velkou lítostí (a jako fanoušek Bungie s ještě a ještě větší) musím udělit: