ARMA III

A hned na rovinu řeknu, že se hra vydařila, s pár nedostatky! Kde bych ale začal? Začnu od začátku, u kampaně. V současné době už vyšly dvě kapitoly z plánovaných tří, každá kapitola je zadarmo a na steamu se stahuje automaticky, hráč ani nepozná rozdíl. První kapitola, která obsáhla asi desítku misí s několikahodinovým rozsahem, nás zavedla na menší ze dvou herních ostrovů, Stratis, a uvrhla nás do kůže vyděšeného vojáka, jehož jednotka byla na ostrově krvavě překvapena. Hlavní hrdina, jehož jméno si ani nezapamatuje, se musí probojovat ke zbytku spojenců, kteří se usadili v opuštěném táboře, a pustit se do protiútoku, ve kterém jde o vše. O přežití.

Misí je tu dost, ale nemohu se zbavit hořké pachuti na jazyku – všechny jsou v podstatě stejné. V malé skupince na něco zaútočíte, zničíte to a vrátíte se na základnu.  Nečekejte žádné obrovské operace, tanky, nebo jiná vozidla. Je to pouze pěchotní boj v malých počtech. To nevadí, říkám si, to nevadí. Je to teprve jedna třetina ze hry a jako úvod je to dobrý. Předvede vám to plno nových mechanismů ve hře, pustí vás to zajímavých soubojů a postaví to před vás nečekanou výzvu – pokud nehrajete armu pravidelně, budete hru častokrát opakovat. Nepřátelé jsou přesní, rychlí a nikdo vás neupozorní na místo, odkud se objeví. Navíc vaši spolubojovníci jsou stejní lidé jako vy, a pokud o ně přijdete ze začátku mise, máte problém. Za klad považuji to, že vás vývojáři po celou dobu ponechají v roli podřízeného a nemusíte nikomu velet. První část kampaně příjemně odsýpá a naláká vás na její pokračování. Může za to i cliffhanger na konci. Člověk až při hraní pochopí, proč se tvůrci krom vlastní pomalosti rozhodli hru roztřetit – bude se o ní třikrát tolik psát a hráči se k ní po nějakém čase vrátí, když už bude vyladěnější a hratelnější. Na místě rovnou dodám, že za deset patnáct hodin hraní, jsem ještě nenarazil na žádný bug.  Což je u tak velkého projektu obrovské plus.

Druhá kapitola je ještě více survival, než ta první. Hned v první misi se sami musíte probojovat přes nepřátelské pozice na obrovském ostrově Altis a následně se spojit a začlenit do partyzánských bojových operací, kterých se již ujmete jako velitel. Zde skončím s vyzrazováním obsahu a vrátím se k Altisu. Je to pecka. Jinak to říct nemůžu! Tenhle ostrov je největší prvek v téhle hře. Ale pomalu… Altis, ve skutečnosti řecký ostrov Lemnos, je neskutečně obrovský, šíleně obrovský, tak obrovský, že po zkušenostech s předchozími hrami, budete zmatení při orientaci na mapě. To, co na mapě totiž vypadá jako vedle sebe, může mít mezi sebou stovky metrů! Navíc, ostrov je plný detailů, je krásný, je sympatický, nabízí plno různých krajin, obrovská města. Poprvé s sérii mám dojem, že je to uvěřitelné místo. Pamatuje třeba na hlavní město v OFP, kde mohly bydlet tak tři stovky lidí? Tady nic podobného nečekejte, tisícové město je tisícové město. A jak již bylo zmíněno, velká rozloha neubrala na detailech a vše působí autenticky. Jednoduše řečeno bych se sem nebál zasadit například děj dalšího GTA.

S ostrovem se pojí i krásná grafika, která exceluje zvláště v nasvícení, které od posledního dílu velmi pokročilo. V podstatě to celou hru změnilo. Krom toho hra ještě exceluje v různých efektech a kouřech. Navíc na vše má vliv vítr a je úžasné, jak se kouř ze zničených vozidel reálně stáčí podle nastaveného směru a síle větru, které můžete nastavit v editoru. Krom toho můžete v editoru nastavit i sílu vln moře. Celkově editor prošel redisignem a pracuje se s ním velmi dobře. Ale zpět ke grafice. Všechny ostatní prvky, jako textury, modely, dnes už nijak nepřekvapují, ale vysokou kvalitu si drží. Ale jak tušíte, hra si nádhernou grafiku vykupuje nadprůměrnými nároky na HW. Tedy ne, že by byly nějak náročné a se slabšími byste si PC nezahráli, jen musíte snížit některé detaily, ale nebojte se, hra na medium vypadá jako jiné hry na max. Navíc také záleží na situacích, kterých se ve hře zúčastníte. Mezitím co v lese mi hra skákala nad 60fps, v městské zástavbě s desítkami bojovníků, se framerate točil kousek pod čtyřicítkou. Zvuk a dabing postav je profesionální, hudba je nevtíravá, ale zapomenutelná.

Nejen technická stránka prošla změnou, změnilo se i hodně herních mechanismů. Například střelba – ve hře naleznete tradiční zaměřování, které je přesně spojeno se zbraní a například při otáčení se nestává, že by zbraň musela „dobíhat“. Mimoto zmizela tečka označující přesný směr střely a už vidíte pouze rozptyl, kam střela asi poletí. Je to rychlejší, je to zábavnější, je to přístupnější. Mezi další změny patří například více poloh a přepracované ovládání – postava už nemusí jen ležet, klečet, nebo stát. Může si například sednou, pokrčit, úplně narovnat. Většina poloh se ještě může vykročit doleva nebo doprava. Prostě co překážka, to možnost jak se za ní efektivně postavit! Přepracovaná byla i fyzika, ovládání vozidel, AI,… prostě mnoho a mnoho věcí.

Ještě se zmíním o střílení, které je i přes vylepšení pořád reálné a zbraně „příjemně kopou“. Jejich úspěšným zvládnutím je plynulý pohyb myší při střelbě směrem dolů a pořádný postoj. Při chůzi nebo ve stoje nemá cenu střílet na nic, co je dál než dvacet metrů. Navíc, vždy musíte být někde opevnění, protože nepřátelé se nebojí palbu opětovat. 

Od technické stránky se obloukem ještě vrátím k hernímu obsahu. Krom kampaně tu naleznete ještě ukázky – jedná se o velmi krátké mise, které prezentují jednotlivé herní činnosti – pěchotní boj, tankový, transportní vrtulníky, drony, atd. Tyhle „mise“ jsou však krátké, většinou kolem deseti minut, některé se vyšplhají k dvaceti. A dalším záporem je jejich zasazení na menší Stratis, jelikož většina z nich musela být hotova do alphy, která Altis ještě neobsahovala. V menu dále naleznete políčko pro mise, které je prázdné, výzvy – což je taková tréninková střelnice, která mě příliš nezaujala a samozřejmě multiplayer a editor. Multiplayer mě bohužel nějak nezaujal, tak jsem ho ani nezkoušel – bohužel, hra je narušena DayZ horečkou a plno serverů se točí kolem podobných neválečných modů. Což je škoda, v takové Armě II je 95% serverů DayZ mód.

Hra samozřejmě podporuje různé modifikace, jen jich ještě není mnoho. Ale v oběhu jsou takové, který hry ještě zlepšují – textury, AI. Osobně čekám na přepracovaný Invasion44, který nabídne druhou světovou válku. Hra je ale napojena na steam, takže stahování misí, kterých už dost je, je pohodlné a rychlé. 

Co mi na hře nejvíce vadí je asi zasazení do budoucnosti, konkrétně do třicátých let tohoto století. Nesmíte čekat žádné ikonické zbraně, vše má podivný design (který ale prý vychází z opravdových prototypů) a prostě je to až moc velké scifi. Na druhou stranu je to příjemná změna od všech ÁKáček, Mčtverek, atd.  A druhá strana konfliktu je taky neokoukaná. 

Celkově vzato se hra vydařila – je to řemeslně vybroušený produkt bez technických vad, s obrovským prostorem a lehce „odbytým“ SP obsahem a kampaní, která se na stařičké OFP nechytá, uvidíme však, co dovede poslední část – Win! Přes to se do hry vracím rád a s příslibem desítek modifikací u hry strávím ještě dlouhé stovky hodin! A vám radím to samé.